Rašeliniště jsou nejcennějšími a také nejzranitelnějšími biotopy Šumavy. Osobité kouzlo Šumavy a tajuplnost starých šumavských příběhů je nerozlučitelně provázána s tímto světem na pomezí souše a vody.

Podobně jako i jinde v lesnaté středoevropské krajině, představují šumavská rašeliniště pozoruhodné reliktní ekosystémy charakteru severské tundry nebo tajgy. Vyskytují se zde v mnoha podobách od typických vyklenutých vrchovišť sycených pouze srážkovou vodou po nejrůznější lesní a luční rašeliniště, jež jsou sycena i vodou podzemní. Vrchoviště jsou často obklopena lesními rašeliništi, která mají často charakter podmáčených a rašelinných smrčin nebo rašelinných březin. Tyto porosty jsou biotopy vzácných orchidejí, např. bradáčku srdčitého (Listera cordata) a korálice trojklanné (Corallorhiza trifida). Nelesní ostřicová rašeliniště bývají obvykle menší a mohou být přirozeného výskytu (na prameništích) nebo druhotného původu (vznikla po odlesnění a v důsledku tradičního extenzivního hospodaření). Jsou to lokality s vysokou biodiversitou (rostlin i bezobratlých).

Šumavská rašeliniště s výměrou přes 10000 ha, byla coby nejrozsáhlejší středoevropská rašeliniště, v roce 1990 zařazena do seznamu chráněných podle Ramsarské konvence.

Více jak 70 % šumavských rašelinišť byla v minulosti ovlivněna odvodněním v souvislosti s lesnickým či zemědělských hospodařením. Některá rašeliniště byla borkována. V roce 1999 byl v NP Šumava zahájen „Program Revitalizace rašelinišť“, který se zaměřuje na nápravu porušeného vodního režimu.

Na vybraných odvodněných i neovlivněných rašeliništích je prováděn monitoring s cílem: i) popsat změny, ke kterým dochází v důsledku odvodnění; ii) hodnotit úspěšnost prováděných revitalizací. Průběžně jsou monitorovány srážkové a odtokové poměry, kolísání hladiny podzemní vody a hydrochemické vlastnosti podzemní vody. Na vybraných lokalitách jsou vytyčeny trvalé plochy pro sledování vegetačních změn. Monitoring byl zahájen v roce 2005, postupně je počet lokalit a sledovaných parametrů doplňován. Některá hydrologická data jsou dostupná již od roku 1995.

Design monitoringu:

Lokality: Monitoring je v rámci NP Šumava soustředěn do tří oblastí: vrchoviště v oblasti Moravských slatí, údolní rašeliniště Vltavského luhu a kotliny Křemelné. Mapa.

Metodika: Devět rašelinišť s rozdílným stupněm odvodnění (bez odvodnění = kontrola, mírně odvodněné a silně odvodněné). Sledována jsou ombrotrofní vrchoviště, minerotrofní rašeliniště – rašelinné smrčiny a přechodová rašeliniště. Aktuálně je v současnosti monitorováno 115 trvalých ploch, pro které existují data o mikrotopografii, hydro-ekologických podmínkách a vegetaci. Na odvodněných rašeliništích byl monitoring zahájen již před revitalizací a pokračuje dále s cílem podchytit účinky provedení revitalizace.

Dále jsou sledovány následující parametry prostředí: hladina podzemní vody, odtoky z revitalizovaného území, hydrochemie povrchových a podzemních vod, chemismus rašeliny, srážky, mikroklima (teplota a vlhkost vzduchu a půdy). Hladiny podzemní vody jsou měřeny ručně v 115 sondách, obvykle 1x za 14 dní v období duben – listopad. V některých sondách jsou osazeny automatické piezometry (hodinový interval). Vzorky vod jsou odebírány z vybraných sond, kanálů a odtokových profilů na revitalizovaných i kontrolních lokalitách v měsíčních intervalech a použity pro detailní hydrochemické analýzy (SO₄, NO₃, NH₄, PO₄, Ca, Mg, K, Al, Fe, Cl, total P, total N), pH, vodivost a DOC. Odtoky a srážky jsou měřeny kontinuálně s použitím UV sensorů na standardních Thompsonovo profilech. Vegetační snímky (115) jsou pořizovány v trvalých plochách 1×1 m okolo každé sondy.

Hlavní výstupy:

Dlouhodobá data o sledování stavu vybraných přírodních (neovlivněných) a odvodněných rašelinišť jsou fází prvotního statistického zpracování.

Reference: